Pokud máte ve studni méně vody nebo je přítok slabší než kdysi, přijedeme a vody budete mít opět co hrdlo ráčí.
Představte si pramen, který natéká do studny a plní jí do nějaké výšky vodního sloupce. Takový pramen má určitý přítok a tlak.
Čím je tlak větší, tím větší je vodní sloupec, ze kterého čerpáte vodu. Ve chvíli, kdy tlak pramene poklesne, klesá i hladina pracovního sloupce vody a sání čerpadla se ocitá na suchu.
A proč tlak pramene klesá?
Kdesi v podloží, třeba třicet kilometrů od Vás je přírodní vodojem, ve kterém je velké množství vody. Ta se doplňuje při srážkách, kdy se voda „přefiltruje“ přes podloží, kterým protéká. Z tohoto vodojemu ale voda i uniká a to různými skulinami a puklinami a těmi putuje krajinou. Čím více vody v tomto vodojemu je, tím má voda větší hmotnost a tím víc tlačí na zmíněné pukliny a Vy máte dostatek vody. No a logicky, menší množství srážek znamená méně vody ve vodojemu, menší váha vody, menší tlak na skuliny a pukliny a Vy máte najednou o polovinu méně vody ve studni.
Jak situaci napravit?
My studnu prohloubíme řekněme o jeden metr a ten ve většině případech stačí a pramen má menší práci, aby studnu naplnil. Zalije tedy vyhloubený prostor a doplní hladinu, která byla ve studni při našem příjezdu.
Samostatnou kapitolou je přítok do studny. Ten může být tak silný, že studna funguje i s malým pracovním sloupcem vody, který může být klidně i jen 30 cm. A stejně nejde studna vyčerpat. Tady se zpravidla nebavíme o puklinové vodě, nýbrž o zvodni, do které je studna zasazena. A čím propustnější podloží, tím větší přítok můžete mít ve studni.
Představte si škopek plný písku a vody, který má v průměru dvacet kilometrů a je padesát metrů hluboký.
Do něj vyhloubíme studnu a efekt je stejný, jako byste do tohoto zvodnělého písku píchli prstem. Voda ihned zalévá vyhloubený prostor. A čím jste v tomto pomyslném škopku hlouběji, tím rychleji se prohlubeň plní vodou. Opět nám funguje fyzika a váha vody se nezadržitelně tlačí do volného, právě vyhloubeného prostoru. Hladina však nikdy nevystoupá nad hladinu vody v písku.
Ve chvíli, kdy Vám voda po dvaceti letech v takové studni klesne, opět ji stačí jen prohloubit a dostat se níž v našem pomyslném škopku vody v písku.
Samozřejmě jsme se setkali i s kombinací obou silných faktorů, kdy byl ve studni velký přítok s velkým tlakem. Taková studna bývá často v pískovci. Puklinou přitéká ohromné množství vody, které ji vytlačí do třech a více metrů. Není výjimkou, že do takové studny přitéká i tisíc litrů za minutu.
Způsoby prohloubení:
jsou prakticky dva způsoby jak studnu prohloubit a vždy je způsob prohloubení závislý na druhu horniny, ve které je studna vyhloubena.
V nesoudržných horninách jako je například písek, štěrk, nebo jíl se musí vyhloubený prostor vypažit. Pažíme polyethylenovou vložkou kulatého tvaru o průměru 90 cm a síle stěny 9 mm. Je to velmi pevný stočenec svařený na stolové makrothermalní stolici. Samozřejmostí je atest na pitnou vodu. V praxi to pak vypadá tak, že se tato plastová skruž spouští zároveň s hloubením do kopané horniny tak, aby se stěny hloubeného prostoru nesesypávaly.
V soudržných horninách se prohloubení provádí sbíjecím kladivem a vyhloubený prostor se v drtivé většině nijak nepaží. Výjimka však potvrzuje pravidlo a proto se najdou i sbíjené studny, které je vhodné u dna pažit a jde většinou o pískovce, kdy puklinou s vodou natéká do studny písek. Správně instalované a obsypané pažení pak dělá jakousi filtrační bariéru mezi puklinou s přítokem a čerpadlem.
Cena prohloubení studny závisí na několika faktorech, jako je způsob prohloubení a druhu použitého pažení či techniky. Dále pak na hloubce a šířce studny a z čeho je studna udělána. Přesnou cenu vám mohu sdělit na telefonu 606 262 262, po tom kdy se Vás na několik věcí zeptám.
Může se pramen při prohloubení ztratit?
Ano, toto se může stát, i když to není nijak častý jev. Záleží na podloží ve kterém se prohlubuje a s tím i počítáme a volíme takový postup, aby k tomu nedošlo. A když už se stane, situaci vyřešíme. Podstupujete tedy nulové riziko.