Vlastní studna je tradičním symbolem soběstačnosti a přístupu k čerstvé vodě. Pro přibližně 5 % obyvatel České republiky je trvalým zdrojem pitné vody. Ještě větší počet lidí ji využívá sezónně na chatách a chalupách. Tato výhoda má ale i svou druhou stránku. Zanedbaná studna se totiž může velmi rychle změnit z levného zdroje dobré vody ve vážné riziko.  

V roce 2019 provedly laboratoře Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) analýzu vzorků ze soukromých studní. Rozbor ukázal, že 85 % studní nevyhovělo alespoň v jednom parametru vyhlášce č. 252/2004 Sb., která stanovuje hygienické požadavky na pitnou vodu. Nejčastěji se jednalo o mikrobiologickou kontaminaci a nadlimitní hodnoty dusičnanů. Pro soukromé domovní studny neexistuje zákonná povinnost pravidelně kontrolovat kvalitu vody. Mnoho majitelů studní tak možná žije v mylném pocitu bezpečí.

Neviditelná hrozba ve vaší vodě

Kvalita vody ve studni je ovlivněna geologickým podložím, okolním prostředím a technickým stavem samotné studny. V zásadě se jedná o tři hlavní rizika, která přinášejí mikrobiologická kontaminace, chemická kontaminace a fyzikální a geologické vlivy.

Mikrobiologická kontaminace vody

Nejčastějším a nejzávažnějším rizikem je mikrobiologické znečištění. Přítomnost koliformních bakterií signalizuje obecnou kontaminaci, zatímco nález bakterie Escherichia coli (E. coli) je přímým důkazem čerstvého fekálního znečištění. Jde o nepřítele, kterého nevidíte. Vyhláška pro pitnou vodu stanovuje pro obě skupiny bakterií nulovou toleranci. Jakýkoli nález znamená, že voda není pitná. Zdrojem kontaminace bývají nejčastěji netěsnící septiky, žumpy, splachy z okolního pozemku, nebo průsak povrchové vody v důsledku špatné konstrukce studny. Rizikové jsou zejména období po přívalových deštích či tání sněhu. Konzumace takové vody může způsobit střevní potíže, křeče a v případě patogenních kmenů E. coli i vážné zdravotní komplikace.

Chemická kontaminace vody

Při chemické kontaminaci dominují dusičnany (NO3−​) a dusitany (NO2−​). Jejichž zvýšený výskyt je typický pro zemědělské oblasti s intenzivním hnojením. Jde o smutné dědictví moderní doby. Samotné dusičnany nejsou pro dospělého člověka ve stanovených limitech vysoce toxické, problém však nastává jejich redukcí na dusitany v trávicím traktu. Dusitany jsou nebezpečné zejména pro kojence do 3 měsíců věku, u kterých mohou způsobit methemoglobinémii. Jde o vnitřní dušení v důsledku neschopnosti krve přenášet kyslík. Limit pro dusičnany v pitné vodě je 50 mg/l, pro kojence se však doporučuje limitní hodnota pod 15 mg/l. Tyto látky jsou bez barvy, chuti i zápachu a nelze je z vody odstranit převařením. Naopak, odparem vody se jejich koncentrace zvyšuje. Čištění vody od těchto chemických látek vyžaduje specifické technologické řešení, které ideálně konzultujte se studnařem.

Fyzikální a geologické vlivy na kvalitu vody

Jaký je rozdíl mezi vrtanou a kopanou studní? Vrtané studny (vrty) často jímají vodu z hlubších vrstev. Mívají zvýšený obsah železa a manganu. To se projevuje nepříjemnou chutí, rezavým či černým zbarvením, zákalem a tvorbou usazenin v potrubí a spotřebičích. Naopak kopané studny jsou mělčí a náchylnější k povrchovému znečištění. Voda bývá často tvrdší (vyšší obsah vápníku a hořčíku). Přítomnost mechanických nečistot, jako je písek a jíl zhoršuje senzorické vlastnosti vody (chuť, barva, vzhled-zákal, pach). Především ale způsobují opotřebení a poškození čerpadla a součástí vodovodního systému. Výsledky rozboru slouží jako dobrý diagnostický nástroj. Vysoké dusičnany například poukazují na zemědělskou činnost, E. coli na blízký septik a zvýšené železo na specifické geologické složení.

Jak často čistit studnu a v jakém období?

Doporučení ohledně toho, jak často čistit studnu, se liší. Správný interval údržby by se měl řídit podle typu studny a podle geologického podloží. Kopané studny v propustném, písčitém či jílovitém podloží se zanášejí rychleji. Hluboké studny nebo vrty ve stabilním skalním masivu mohou bez problémů sloužit i deset a více let. Pokud byste přeci jen chtěli studnu preventivně zkontrolovat a vyčistit častěji, vytvoříme časový plán a uděláme to pro Vás za polovinu původní ceny čištění. Pokud jde o samotné období čištění, studnu je možné čistit kdykoliv během roku. Každé roční období má svá specifika, výhody i nevýhody.  

• Jaro 
  • Pro: ideální čas pro kontrolu a sanaci po zimě, kdy tání sněhu může do studny splavit nečistoty. Jarní údržba je často vnímána jako klíčová asanace po zimním období.  
  • Proti: hladina podzemní vody bývá kvůli tání sněhu nejvyšší, bude potřeba provést odčerpání více vody.
• Léto
  • Pro: v horkých měsících dochází k větší aktivitě mikroorganismů a bakterií, čištění pomůže efektivně řešit tento problém.  
  • Proti: hladina vody může vlivem sucha výrazně kolísat. 
• Podzim (září, říjen, listopad)
  • Pro: tradičně doporučované období. Hladina podzemní vody je obvykle nejnižší. Počasí je vhodné pro práci. Firmy mají více volnější kapacity než v létě. Jde o ideální přípravu studny před zimou.  
  • Proti: nejsou známy výrazné nevýhody.
• Zima
  • Pro: voda ve studni si udržuje konstantní teplotu, což usnadňuje práci. Hladina vody je stabilní. Pro rekreační objekty, které jsou přes zimu mimo provoz, je to ideální čas na údržbu.
  • Proti: práce může být komplikována silnými mrazy.

Kompletní průvodce čištěním a dezinfekcí

Údržba studny je složitější proces, který vyžaduje dodržování některých postupů a bezpečnostních pravidel. Je třeba rozlišovat mezi čištěním kopaných a vrtaných studní. Podívejme se na profesionální čištění kopané studny krok za krokem. Tento postup platí i pro zprovoznění dlouho nepoužívané kopané studny. Proces by měl vždy z bezpečnostních důvodů provádět tým minimálně dvou osob.  

1. Nejprve je nutné odpojit přívod elektřiny k čerpadlu a zajistit okolí studny. Před vstupem je klíčové ověřit přítomnost nebezpečných plynů (např. metan, oxid uhličitý), například spuštěním zapálené svíčky do studny.  
2. Pomocí výkonného kalového čerpadla se odčerpá veškerá voda.  
3. Stěny studny (skruže) se důkladně očistí vysokotlakým čističem od nánosů, slizu a kořínků.  
4. Ze dna se ručně odstraní veškerý kal, sedimenty a stará filtrační vrstva štěrku, která může být zdrojem bakterií.  
5. Provede se vizuální kontrola stavu skruží. Případné praskliny a netěsné spáry se vyspraví speciálním tmelem s atestem pro styk s pitnou vodou, aby se zamezilo průniku povrchové vody.  
6. Na dno se položí nová, 20–30 cm vysoká vrstva propraného říčního štěrku nebo kačírku (frakce 8–16 mm), která slouží jako mechanický filtr.  
7. Stěny a dno se ošetří dezinfekčním roztokem a po době působení se studna finálně odčerpá.

Pokud chcete mít jistotu a nechcete si přidělat namáhavou práci, je lepší nechat si studnu vyčistit vaším studnařem. Profesionálové mají k dispozici potřebné nástroje, vybavení a především zkušenosti. Vyškolený studnař práci zvládne velmi rychle a nemusíte se při provozu studny nebo vaší nemovitosti tolik omezovat, vždy pracuje v týmu.

Specifika čištění vrtané studny (vrtu)

Čištění vrtů je technicky náročnější a mělo by být rozhodně svěřeno specializované firmě. Většinou je třeba odstranit písek a jíl z kalníku, jímacího prostoru na dně vrtu. Používá se tlakové čištění vodou, vytlačování nečistot stlačeným vzduchem (airlift), nebo čištění speciálními čerpadly. Pokusy o čištění svépomocí pomocí běžných ponorných nebo vibračních čerpadel mohou vést k jejich poškození nebo k poškození samotného vrtu.  

Postup dezinfekce

Dezinfekce je nezbytná po každém čištění, po povodních, při zjištění mikrobiologické kontaminace nebo po rekonstrukci studny. Postup:

1. 1. Změřte průměr studny a výšku vodního sloupce a vypočítejte objem vody pomocí vzorce V=π×r2×h, kde r je poloměr a h je výška vodního sloupce.  
   2. Použijte dezinfekční prostředek na bázi aktivního chloru (např. Savo Original) v dávce přibližně 10 ml na 1 m3 (1000 litrů) vody.  
   3. Vypočtené množství přípravku rozmíchejte v kbelíku s vodou a nalijte do studny. Následně otevřete všechny kohoutky v domě a nechte vodu odtékat, dokud z nich neucítíte chlor. Tím se vydezinfikuje i celé potrubí.  
   4. Nechte dezinfekci působit alespoň 12–24 hodin. Poté vodu ze studny odčerpávejte, dokud zápach chloru zcela nezmizí.  

• Přibližně po 2–4 týdnech běžného používání nechte provést kontrolní laboratorní rozbor vody, aby se ověřila účinnost dezinfekce. 

Běžná dezinfekce studny je v péči o vodu pouhým preventivním úkonem. Nedokáže nahradit kompletní údržbu (čištění) a obnovu studny, zahrnující odčerpání veškeré vody, mechanické odstranění kalu a sedimentů ze dna, vysokotlaké čištění stěn, kontrolu, případnou opravu konstrukce (spáry, praskliny) a obnovu filtrační vrstvy na dně. Pravidelný cyklus kompletní obnovy je garancí, že nebudete pít kontaminovanou, zdravotně závadnou vodu. Jak se říká zdraví máme pouze jedno.

Prognóza budoucího vývoje a studny v 21. století

Vlastníka studny v nadcházejících desetiletích ovlivní dva klíčové trendy. Dopady klimatických změn a technologické inovace. 

Dopady klimatických anomálií

Klimatické výkyvy a stav spodních vod ovlivňují hydrologický cyklus v České republice již nyní. Období rostoucích teplot způsobují vyšší výpar z krajiny a prodlužují období sucha. To vede k poklesu hladiny podzemních vod a snižování vydatnosti studní. Na druhou stranu jsou nebezpečné přívaly extrémních srážek. Přívalové deště, které půda nedokáže absorbovat, způsobují rychlý povrchový odtok. Splachuje znečišťující látky z polí a okolí a dramaticky zvyšuje riziko kontaminace mělkých studní. Stabilita vodních zdrojů, na kterou byli majitelé v minulosti zvyklí, se stává minulostí.  

Technologické inovace a „chytré studny“

Moderní technologie se nevyhýbají ani studnařství. Vzniká segment „chytrých studní“ využívajících IoT (Internet věcí) se senzory pro dálkový monitoring v reálném čase. Elektronické systémy umožňují majitelům sledovat přes mobilní aplikaci aktuální výšku hladiny vody, její přítok a spotřebu. Lze nastavit alarmy, které upozorní na kriticky nízkou hladinu a zabrání tak poškození čerpadla chodem nasucho. Data umožňují aktivně hospodařit s vodou. Například omezit spotřebu v období nízké vydatnosti. Současně se rozvíjejí i senzory pro online monitoring kvality vody, které mohou v reálném čase měřit parametry jako pH, zákal, vodivost (TDS), teplotu a odesílat data k analýze.  

Kombinace technologií otevírá cestu k přechodu od dodatečné či preventivní údržby studny k efektivnější prediktivní údržbě. Systém, který analyzuje dlouhodobé trendy, například postupné zpomalování doplňování hladiny po dešti nebo mírný nárůst zákalu, může majitele upozornit na blížící se problém. Například na zanášení přítokových cest. Dříve, než dojde k selhání zdroje. Vlastník studny se může stát aktivním správcem svého vodního zdroje.

Přijetí odpovědnosti za vlastní zdroj vody

Je zřejmé, že vlastnictví studny je komplexnější záležitostí než pouhé čerpání vody. Data jasně dokládají, že voda ve většině soukromých zdrojů v ČR pravděpodobně nesplňuje hygienické normy pro pitnou vodu. Přestože se může jevit jako nezávadná. Frekvence a způsob čištění musí být přizpůsobeny typu studny, geologickému podloží a již zmíněné kvalitě vody. 

Moderní technologie sice nabízejí nové nástroje pro monitoring a efektivnější správu, ale základem zůstává odpovědný přístup majitele. Investice do profesionálního čištění a údržby studny je investicí do zdraví. Pokud chcete mít dobrou vlastní vodu, uložte si kontakt na svého studnaře – 606 262 262.